fbpx
15

Neviditelní chodci, mlhovkáři a cyklisté. Podzim je na silnicích náročný

Řada chodců si neuvědomuje, že když vidí světla auta, neznamená to, že je řidič registruje.

Meteorologové na tento týden slibují takřka letní teploty, ovšem už s víkendem se má o slovo přihlásit klasický podzim. To s sebou nese řadu nezbytností, které by měl dodržovat každý účastník provozu, tedy jak řidiči, tak chodci nebo cyklisté. Víc než kdy jindy je nutné pamatovat na to, že být viděn je stejně důležité, jako vidět. A na to by neměli zapomínat především cyklisté a chodci. Řidiči by si zase měli připomenout správné používání mlhových světlometů.

Mlhovky jsou pro některé problém

Mlhové světlomety jsou dobrým sluhou, ale velmi špatným pánem. Za husté mlhy nebo výrazně špatného počasí se bez nich řidič neobejde. Vjede-li řidič do úseku s mlhou, měl by okamžitě snížit rychlost vozidla, samozřejmě s ohledem na vozidla jedoucí za ním. Také by měl zvětšit odstup od vozidla, které jede před ním, zapnout mlhová světla, zvýšit svoji pozornost a plně se věnovat řízení.

Správné použití mlhovek definuje přímo Zákon o provozu na pozemních komunikacích, který říká, že přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy. Řidiči se často ale dělí na dvě skupiny. Jedni mlhovky používají až příliš, jiní i za mlhy jezdí na denní svícení. Obě varianty jsou ale úplně špatně.

I policie připouští, že pro některé řidiče může být problém posoudit, kdy je déšť hustý, anebo už jde opravdu o mlhu a ne jen o nějaký mlžný opar, případně jestli se poletující sněhové vločky dají  považovat za sněžení. Jak si poradit, vysvětlují takto: „Určitým vodítkem pro rozhodnutí, zda zadní mlhová světla zapnout, by měla být viditelnost zadních koncových světel vpředu jedoucího vozidla. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu je nežádoucí zadní mlhová světla rozsvítit předčasně nebo je nechat svítit zbytečně, zlepší-li se povětrnostní podmínky. Zadní mlhová světla totiž mohou vzadu jedoucího řidiče oslňovat.“

Pokud přijedete do města a v ulicích není mlha, která připomíná rozlité mléko, pak mlhovky vypněte. Stejně tak při dojezdu do jakékoliv kolony, tedy i té městské. Pro řidiče stojícího nebo pomalu jedoucího za vámi je mlhovka velmi nepříjemná. A navíc je k ničemu, protože ve městě nebo koloně o vás ostatní řidiči ví. Jiná situace s kolonou nastává ve chvíli, kdy jste posledním autem, které se do ní zapojilo. V takovém případě je nutné nechat mlhovku zapnutou do chvíle, než vás dojede jiné vozidlo.

Neviditelní chodci

Policisté každoročně touto dobou upozorňují chodce na to, že reflexní prvky a jejich správné použití můžou zachránit život. Řada chodců se ale domnívá, že když má auto světlomety, řidič je bez problémů vidí. Obzvlášť, když oni vidí blížící se auto. To je ale chyba, která může být fatální. Policisté upozorňují: „Chodci by si měli uvědomit, že jsou stejnými účastníky silničního provozu jako řidiči motorových vozidel či motorek. Při snížené viditelnosti bezpečnost cyklistů i chodců zvyšují reflexní doplňky, reflexní pásky a také světlé oblečení. „Vidět a být viděn“ je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích. Za snížené viditelnosti platí dvojnásob. Řidiči, kteří zranili chodce, se shodují na tom, že ho neviděli vůbec nebo příliš pozdě.“

I na chodce a cyklisty myslí zákon, když říká: „Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.” Pokud to chodec nedodrží, může se od policistů dočkat pokuty až ve výši 2000 Kč.

Policisté pak chodce důrazně upozorňují: „Řadou testů bylo prokázáno, že pohybuje-li se na pozemní komunikaci chodec v tmavém oblečení, je pro řidiče přijíždějícího vozidla viditelný na pouhých 18 metrů, v bílém oblečení je viditelný na 55 metrů a je-li jeho oděv doplněn reflexním označením, vidí ho řidič na 200 metrů, což je dostatečná vzdálenost pro bezpečné manévrování.“

Cyklisté sebevrazi

Policisté upozorňují i na to, že se až příliš často setkávají s neosvětlenými cyklisty, kteří zbytečně riskují své zdraví nebo i život. „Máme na mysli především cyklisty, kteří sedají na jízdní kolo v době snížené viditelnosti například při ranní či večerní cestě do zaměstnání a zpět. Právě podzimní období je pro cyklisty a všechny, kteří je na silnicích potkávají, velmi rizikové. Cyklisté nejsou dostatečně anebo vůbec osvětleni a nepoužívají ani reflexní prvky,“ dodala k tomu policejní tisková mluvčí Dana Čírtková.

Cyklisté by neměli zapomínat na to, že každé jízdní kolo musí být vpředu vybaveno odrazkou bílé barvy, vzadu odrazkou červené barvy, oranžovou odrazkou na obou stranách pedálu a na paprscích kol. Přední bílá odrazka a zadní červená odrazka může být nahrazena odrazovými materiály umístěnými na oděvu či obuvi cyklisty. 

Ovšem za snížené viditelnosti už musí být kolo vybaveno bíle svítícím světlometem vpředu a červeným vzadu. Pokud je vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může být světlomet nahrazen svítilnou bílé barvy s přerušovaným světlem. Ještě dodáme, že cyklista nikdy nic nezkazí použitím reflexní vesty nebo alespoň nějakých reflexních prvků.