Mazda se vyžívá v dělání věcí po svém. A není pádnějšího důkazu než testovaný crossover CX-30 s inovativním motorem Sky-X.
Mám rád období Vánoc. Pro automobilové novináře má kromě obvyklých radostí a starostí ještě jednu výhodu – dlouhodobější zápůjčky. Mezi svátky se nikomu nechce vysedávat v kanceláři, ani zástupcům automobilek ne. Proto nám testovací vozy zpravidla ochotně půjčí na delší období dvou až tří týdnů. Pro značky to znamená, že od nás mají na chvilku klid, pro nás je to vedle tradičních „dlouhodobáků“ jedna z mála příležitostí, jak se s vozem seznámit podrobněji a dostat se pod kůži více než při tradičním týdenním testu. A když máte pod kapotou takového exempláře něco nevšedního, je to ještě o to zajímavější.
Nemá smysl chodit kolem horké kaše, však vy už to z titulku víte. Mým dvoutýdenním vánočním parťákem se stala Mazda CX-30 – samo o sobě zajímavé auto, navíc s inovativní „benzinonaftovou“ technologií Skyactiv-X. Záměrně se v testu pokusím vyhýbat slovíčku revoluční, a to hned ze dvou důvodů – prvně jsem si na něj nadužíváním (ano, tohle je částečně kritika sebe sama) vytvořil alergii, zadruhé si nemyslím, že je to revoluce v pravém slova smyslu. Ale k tomu se dostaneme později. Vlastně na to pojďme hned, protože za těch čtrnáct dní jsem za volantem japonského crossoveru zvládl nějakých 1600 kilometrů včetně tripu po německém autobahnu. Je co vyprávět!
Více na auto.cz
